Zapomen, lasko, na to, ze ja jsem jenom jesitnej chlap, ze vecnej strach, abys byla jen ma dela ze me horsiho snad.

Jsi mila tak, ze jako mrak jsou chvile, kdy jsem sam, kdy necitim tvuj dech na ustech svych, jsi hezka tak, ze jako mrak jsou tvare tech, co znam a pokrik vran je kazdej jinej smich.